Případ dvou feneček,dvou různých plemen.Jen věk byl podobný.Příčina?Polycystická ovaria a s tím spojené hormonální komplikace,které vždy vyústí v život ohrožující stav.Pyometru a okamžitou operační intervenci.
Obě fenky po operaci odešly po svých.Za deset dní jsme jim odstranili stehy.
Archiv pro rubriku: Případy z praxe
Epilepsie psů
Epilepsie
Pod pojmem epilepsie chápeme funkční poruchu buněk mozku. Používaný je však časteji název idiopatická ( neznámého původu )epilepsie. To je takzvaná „pravá“ epilepsie, kde k záchvatům dochází bez detekovatelné příčiny onemocnění. Pokud je příčinou záchvatů poškození mozkové tkáně ( vývojové abnormality, infekce, zánety, úrazy, nádory,…) jde o epilepsii primární-záchvaty epileptické. Záchvaty mohou také vznikat v důsledku poruchy jiných orgánů, pak je to epilepsie sekundární-neboli záchvaty epileptoidní. Je to poměrne časté onemocnění, ale majitelé o této formě obvykle neví nic. Obvykle pak ani nezachytí, takzvané, skryté projevy začínající nemoci. Epilepsie totiž nejsou jen těžce probíhající křečové stavy při kterých zvíře leží se strátou vědomí na boku, má klonické stahy svalů končetin, stahy žvýkacích svalů, mimických svalů . Pohyby očního bulbu, výrazný slinotok a nekontrolovatelné vyloučení stolice ,či moči. Toto je pak skutečně, silný generalizovaný záchvat- Grand mall. Další formou mohou být záchvaty tzv. fokální , při kterých dochází k záškubům jen určitých svalových partií. Většina epizod proběhne během spánku. Majitel zvířete pak dlouhou dobu ani netuší,že má epileptika. I nezvyklé chování např. „ chňapání po mouchách“, může být manifestací záchvatů. Epilepsie se věkem obvykle zhoršuje. Stupňují se počty i frekvence záchvatů. Takzvaný status epilepticus vzniká spojením několika za sebou následujícich velkých záchvatů. Epileptické záchvaty mohou u postiženého psa vznikat zcela spontánně, bez zjevné příčiny. Často jsou vyprovokovány i podněty z okolního prostředí. Záchvat chápejte, jako přechodné porušení mozkových funkcí. Má náhlý nástup, spontánne vymizení a tendenci k relapsu. Vlastní záchvat by se dal rozdělit na 3 fáze. V první fázy –aury může být zvíře ustrašené, nejisté,koukat nepřítomně.Může se klepat,ztrácet koordinaci pohybů. Je to záležitostí sekund až minut. Později nastoupí intenzivnější projevy fáze dvě.Záchvat. Ten trvá sekundy , až hodiny.Od projevů velmi slabých až po výše popisované grand mally. V další-třetí fázi-postzáchvatové nastoupí únava,spavost, dezorientace.
Idiopatická epilepsie je nejčastejší příčinou záchvatů u psů. Typický výskyt prvních záchvatů je ve věku 1-3 let. Může postihnout každé plemeno psa. Jsou , ale určitá plemena, u kterých se nemoc objevuje časteji. Jsou to například :čivava,krysařík,york,kokršpaněl, špic, jezevčík, zlatý retriever, labrador, sheltie.
Pouze u několika plemen se podařilo prokázat genetickou dispozici onemocnění např.- kolie, bígl, zlatý retriever, labradorský retriever.
V první řadě je nutno potvrdit ,či vyloučit možnost primární a sekundární epilepsie,nebo přesněji rozlišit záchvaty epileptické od epileptoidních.
Proto se na začátku diagnostiky musí provést kompletní vyšetření krve. Vyloučit tak onemocnění jater, ledvin, poruchy elektrolytů a podobně. Důležitá je zejména pečlivá a podrobná anamnéza a hlavně klinické i neurologické vyšetření. Je-li v technických a odborných možnostech veterinárního lékaře a finančních možnostech majitele provést nákladná vyšetření na CT,nebo CMG,pak i tato.
Epilepsie je onemocnení, které se nedá vyléčit , ale dá se úspěšně léčit. Pacient bere léky doživotně. Terapie vyžaduje pravidelné kontroly klinického stavu i základního biochemického profilu. K léčbě se používají antikonvulziva, které zvyšují prah pro záchvaty a brání šíření elektrické aktivity. Medikamentem první volby je zatím- fenobarbital ( v léku Phaneamalleten, Phenamal). Tento barbiturát má minimálně sedatívní a hepatotoxické účinky . /Uvědomme si,že lék pes bere doživotně -a tam už na vedlejší účinky rozhodně klást důraz musíme ./ Za pár týdnu po zahájení terapie se zkontroluje hladina fenobarbitalu v krvi, pro jistotu dosažené terapeutické koncentrace. Přesná dávka fenobarbitalu v mg/kg není stanovena. Pokud se záchvaty nedostanou pod kontrolu ani při vysokých dávkach fenobarbitalu-léčbou monovalentní, přidá se ješte jiné antikolvuzivum. Léčbu pak označujeme bivalentní. Léky je nutno podávat pravidelne. I jedno vynechání může mít vážne následky,v podobě i salv záchvatů. Za úspěch léčby považujeme zeslabení intenzity záchvatů ,snížení jejich četnosti,nebo jejich úplné vymizení.
Co dělat při záchvatu?
U mnoha psů může majitel pozorovat změny v chování, ještě před nástupem vlastního záchvatu. Doporučuje se kontaktovat takového jedince slovně,fyzicky.Snažit se ho uklidnit. Některé záchvaty proběhnou krátce,některé déle. Průměrný generalizovaný záchvat trvá méně než 2 minuty. Ujistěte se, že pes je v bezpečí, že nemůže padnout ze schodů, nebo se poranit o ostré hrany. Dávejte pozor na zapadnutí jazyka.Při stazích žvýkacích svalů se pes může kousnout do jazyka,nebo svého majitele,který se snaží zapadlý jazyk vyprostit. V ideálním případě je dobré je být u psa v průběhu celého záchvatu a až do vymizení post záchvatových příznaků.
Podávání medikamentů formou tabletek při záchvatu, je nedostačující. Jejich vstřebání z trávicího traktu je příliš pomalé a proto touto cestou záchvat zastavit nelze.V rámci laické první pomoci se může aplikovat do konečníku čípek ,nebo rektálním aplikátorem diazepam na utlumení tonicko-klonických křečí. Takto deponovaný medikament se vstřebává velmi rychle.Poté okamžitě kontaktujte svého veterináře. Stále sledujte dýchaní a srdeční činnost.
Záchvatem v těle postiženého jedince dochází k zvýšenému energetickému výdeji. Mnoho psů je po záchvatu vyčerpáno, zmateno. Nechte jej v klidu ,uklidňujte ho a pokud to jde,mazlete se s ním.
Je velmi důležité eliminovat vyvolávajíci faktory, tedy pokud o nich majitel ví. Taktéž je dobré vyvarovat se různych stresových faktorů a vzrušení.
Kdy vyhledat okamžitou péči?
Pokud má váš mazlíček záchvat, trvající déle než 5-10 minut bez přestávky, musíte okamžitě volat,nebo jít k veterinárnimu lékaři. Do 30 minut nepřetržitého záchvatu se zvyšuje riziko poškození mozku.
Opakované a neléčené záchvaty jsou vždy nesmírně nebezpečné. Shluky záchvatů mají tendenci pokročit směrem k průběžnému záchvatu- status epilepticus. Pokud má pes 2 nebo více záchvatů za den, s návštěvou zkušeného veterináře rozhodně neváhejte.
Článek zpracovala MVDr.Jarmila Slotová.
Systémový lupus erytematosus
SLE je nemoc pro lékaře a naše pacienty naprosto nepředvídatelná.Jedná se o autoimunitní onemocnění ,které postihuje zárověň několik systémů.Je často označovaná jako“velký imitátor“.Nedá se jednoznačně říci,co SLE spouští .Faktorů je více.Předpokládá se genetická predispozice,porucha funkcí B a T lymfocytů,poruchy hormonálního řízení,UV paprsky a pravděpodobně i virová infekce.
Mezi nejčasteji postižená plemena patří NO,kolie,šeltie a jejich kříženci.Příznaky této nemoci se mohou projevit v jakém-koli věku.
Podle manifestace bych je rozdělil jako příznaky kožní a příznaky orgánové/podle postižení jednotlivých orgánů a systémů/.
Kožní manifestace SLE je skutečně rozsáhlá.Od jednotlivých ložisek na kůži,až po procesy generalizované.Mohou a nemusí být svědivé.Postihují hlavu, uši ,tlapky i celé končeniny.Kůže může být suchá i mastná,s lupy i bez.Na kůži mohou vznikat mukokutánní vesiculobulozní ložiska,hnisající léze připomínající krátery.Často po sloupnutí strupu s krvavou spodinou.Recidivující infekce a tzv.Hot spoty na kůži i hnisající podkoží na různých částech těla.Psům praskají polštářky na tlapkách,zvyšuje se u nich rohovatění.Stejné procesy mohou postihnout i nosní houbu.Dle mnoha autorů jsou tyto příznaky vyvolávány slunečním zářením.
Orgánová manifestace SLE je závislá od systému,který postihuje.Obvykle je zárověň přítomna horečka,změny v krevním obraze -jako hemolytická anémie,snížení počtu krevních destiček,zvýšení počtu bílých krvinek.Nemoc postihuje srdce i jeho obaly,plíce a pohrudnici.Může spustit polymyositidy.Silně postihuje klouby a kloubní struktury vedoucí k polyartritidám.Vždy je u pacientů přítomno zvětšení sleziny a obvykle bývají potíže s lymfadenopatiemi a někdy s lymfedémem.U mnoha pacientů bývá i postižení nervového systému.V důsledku postižení ledvin/proteinurie,hematurie,změna pH,změna hustoty/ a nezřídka v důsledku neřešitelných glomerulonefritid jsou majitelé postižených zvířat donuceni k euthanasii.
Pro diagnostiku této nemoci je navrženo mnoho postupů,ale bohužel žádný zatím není stoprocentní jistotou.K nejčastějším metodám patří ANA test,stanovení LE buněk,kožní biopsie a přímá imunofluorescence.Všechny tyto metody se musí posuzovat velmi individuálně.
Léčba je jako u většiny autoimunitních onemocnění dosti podobná.Glukokortikoidy,imunosupresiva a symptomatická terapie postižení jednotlivých systémů.Tomu pak odpovídají i nepříliš povzbudivé statistiky přežitelnosti pacientů.
Akutní operace kardiaka s torzí varlete
Majitelka dole vyfoceného třináctiletého pejska přišla s tím,že psa při zvedání pánve bolí,knůčí a ohání se.Při vyšetřování jsme objevili jedno varle v podkoží mezi šourkem a penisem a druhé bylo uloženo fyziologicky v šourku.Již při palpaci bylo zřejmé,že se jedná o nádorově postižené a asymetricky zvětšené varle.Sonografickým vyšetřením bylo potvrzeno nádorové bujení s typickými příznaky torse varlete.Prostata byla asymetricky zvětšena .V její levé části byly přítomny tři dvoucentimetrové cysty.Nebylo na co čekat.Bodymu bylo provedeno předoperační vyšetření.Napojili jsme ho na infuze s léky,které bylo potřeba před operací pozvolna aplikovat.
Poté byl uveden do inhalační anestezie a odoperován.Po protnutí kůže a podkoží se nám objevilo v operačním poli nafouknuté a zvětšené varle.Při zákroku jsme mu z obalů varlete aspirovali přes 45 ml serozni ,zkalené tekutiny.Teprve potom jsme mu vybavili varle,podvázali cévy a chámovody a varle i s obaly, odstranili.Druhé varle ,které je na fotečkách dole pro porovnání, bylo po dohodě s majiteli odstraněno také.Zákrok zvládl velmi dobře.Domů odcházel po všech svých končetinách s vrtícím ocáskem.Doma se najedl a napil.Druhý a třetí den na pooperačnch kontrolách nejevil známky bolesti.Jen malá ranka v mezinoží bude majitelům připomínat tuto nebezpečnou a extrémně bolestivou událost.
Potíže Sama- Nosála Červeného.
Tohoto desetiletého samce Nosála Červeného trápil týden trvající profuzní průjem.Den před návštěvou našeho pracoviště dokonce zvracel.Majitelka si nebyla vědoma žádné chovatelské chyby,či chyby v krmení . Sameček Sam se poměrně rychle zhoršoval.Stolice byla vodnatá a s krví.Při vyšetření byl apatický,dehydrovaný,měl zapadlé bulby a hlen v očích.Teplota ve fyziologickém rozmezí.Neměl obranné reakce,což je u nosála jev naprosto nezvyklý.Umí velmi dobře,rychle a přesně kousnout.
Byla mu odebrána stolice a při koprologickém vyšetření nalezena masivní infekce kokcidiemi Eimeria sp.
Okamžitě jsme Samovi aplikovali potřebná léčiva a infuze.Po dvou dnech u něj došlo k výraznému zlepšení.Stolice zhoustla,přestal být apatický,s chutí baštil .Začal lézt po stromech.Měl jsem radost.„Kousnul dceru do ruky,takže je zase zdravý…“,řekla chovatelka s úsměvem při poslední návštěvě a aplikaci léčiv.